Oblast Malvazinek, Radlic a Dívčích hradů je díky své atraktivitě, množství přírodních ploch v okolí a blízkosti centra města lákavým místem pro nové developerské záměry. Ne všechny z nich ale svou podobou ctí unikátní charakter místa či vznikají na místech, která jsou pro další zástavbu vhodná. Příkladů tohoto přístupu můžeme najít více: projekt na místo areálu SANOPZ v ulici Na Cihlářce, bytové domy v ulici Od Vysoké, v ulici Na Loužku nebo nebo rezidence Černý Vrch.

Bránit jakékoliv nové výstavbě nelze a ani by to nebylo správné. Důležité je ale hlídat, aby nové projekty nepoškozovaly své okolí a jejich objem korespondoval s charakterem lokality. Úloha městské části je právě na toto dohlížet. To se však neděje, vše vypovídající je například zmíněný projekt výstavby luxusního bydlení namísto areálu SANOPZ. Zapojení světoznámého architekta je pravděpodobně jedním z důvodů, proč zástupci naší samosprávy souhlasí se záměrem, který naprosto nectí charakter vilové čtvrti, ve které vzniká a jeho objem několikanásobně převyšuje všechny stavby v širším okolí.

Ke zlepšení přístupu by měl přispět vznikající Strukturální plán, jehož úlohou je lépe specifikovat jednotlivé charaktery lokalit Prahy 5. Stěžejní je ale především, aby samospráva měla jasnou vizi, co na jejím území může vznikat a ta byla srozumitelná obyvatelům i developerům. Taková vize však v současné době chybí.

Ulice Peroutkova a Na Václavce jsou zatíženy tranzitní automobilovou dopravou. Řidiči si jimi urychlují cestu nejen v časech dopravní špičky. Přestože prochází středem klidné obytné čtvrti, je na mnoha místech komplikované je vůbec přejit.

Podporujeme rekonstrukci těchto ulic. Jejím cílem by kromě nových povrchů mělo být především zvýšení bezpečnosti chodců pomocí nových přechodů a rozšíření chodníků v křižovatkách. Obě ulice jsou dostatečné široké, takže není problém zvýšit bezpečnost cyklistů bez nutnosti snižovat počet parkovacích míst. V neposlední řadě budeme prosazovat vysazení více stromů, tam kde to bude technicky možné.

Většina veřejných prostranství ani zdaleka nenaplňují potenciál, který nabízejí. Často se jedná o zanedbané prostory, bez kvalitní zeleně a mobiliáře, čekající na rekonstrukci, která ale stále nepřichází. A pokud už přijde, tak mnohdy je velmi vzdálená očekáváním místních obyvatel. Rekonstrukce je proto potřeba začít dělat jinak.

Údržba a rekonstrukce veřejných prostranství je sice většinou pod taktovkou Technické správy komunikací. Nic však nebrání městské části do procesu aktivně vstupovat a hájit zájmy jejích obyvatel. To se ale v současné době zpravidla neděje.

O všech rekonstrukcích a jejich podobě budeme obyvatele včas informovat. U důležitých míst je potřeba nejprve zjistit potřeby a očekávání obyvatel a teprve poté zadat práci projektantům. Jako prioritu v současné době vnímáme zejména plácek u Alberta, prostranství u hřbitova, U Blaženky či U Malvazinky.

V oblasti Malvazinek, Černého Vrchu a Na Farkáně se v současné době nenachází žádná základní škola. Malotřídka Na Farkáně byla zrušena již před lety a dnes na jejím místě vzniká bytový dům. Děti z této oblasti tak musí cestovat do škol v okolních částech Prahy 5 a jejich každodenní cesta tak neodpovídá optimální docházkové vzdálenosti 800m, kterou lze bez problému absolvovat pěšky.

Městská část uvažuje o dvou možnostech vybudování nové základní školy. První z nich je realizace školy v rámci třetí etapy developerského projektu Waltrovka společnosti Penta podél Radlické ulice nad sídlem banky ČSOB. Druhou zvažovanou možností je výstavby podél Peroutkovy ulice v oblasti naproti ulici Na Farkáně IV. V tomto případě by ale nejprve muselo dojít ke změně územního plánu, protože zvažované území je z větší části nezastavitelné a obyvatelé by zároveň přišli o oblíbenou louku.

Z našeho pohledu je vhodnějším řešením škola v oblasti Waltrovky, proto budeme usilovat o její vybudování na tomto místě. Bude však nutné upravit její zvažované umístění, které je v současnosti přímo vedle rušné Radlické a areál školního hřiště není součástí pozemku pro budovu. V tomto kontextu je paradoxní, že zástupcům samosprávy přijde poloha školy na Plzeňské jako krajně nevhodná pro účely základní školy, ale v umístění nové školy vedle obdobně vytížené Radlické nevidí problém.

Radlická ulice je podobně jako Plzeňská a Vrchlického vystavena vysoké dopravní zátěži a častým zácpám. Její podoba přechází ze špinavé zanedbané ulice v dolní oblasti nad Smíchovským nádražím až po charakter rychlostní silnice těžko prostupné pro pěší.

MČ dosud nemá vizi, co by se do budoucna mělo s Radlickou ulicí stát. To považujeme za chybu hned ze dvou důvodů. Prvním z nich je přetrvávání nevyhovujícího stavu. Druhým pak skutečnost, že kolem Radlické ulice se nachází řada ploch, které v nejbližších desetiletích čeká větší změna a nová výstavba.

Naším cílem je vytvořit vizi, která nastartuje změnu Radlické i jejího okolí. Vizi, která zohlední požadavky města a potřeby místních obyvatel. Městská část se o ni následně bude moci opřít při jednání s budoucími investory. Analogickým příkladem může být studie zpracovaná pro Motolské údolí. Radlická by se měla stát skutečně městkou třídou s kvalitním urbanistickým řešením jejího okolí, dobrou dostupností služeb a kvalitně udržovaným veřejným prostorem. Místem, kde se bude dobře žít stávajícím i novým obyvatelům.

Díky dlouhodobému úsilí spolku Přátelé Malvazinek se podařilo vyjednat zpracování územní studie pro oblast Na Pláni, jejíž zadání vzešlo z participace místních obyvatel. Na základě této studie byla schválena změna územního plánu, která částečně změnila stavební parcely na veřejnou zeleň a plochu veřejné vybavenosti. Zabránilo se tak výstavbě 15 bytových domů, které měly být výsledkem nevýhodných smluv mezi městskou částí a společností Geosan. V současné době probíhá projektování parku Na Pláni, jehož výsledkem by měla být rekultivace této lokality.

Naším cílem je vytvořit a oživit park Na Pláni tak, aby mu zůstal přírodní charakter.

Zajistíme moderní ekologickou hromadnou dopravu. Začneme zavedením kombinovaného trolejbusu s elektrobusem na lince 137 a ekologického autobusu na lince 153. Díky tomu dojde ke snížení dopravních emisí i hluku.

Na území Prahy 5 se v některých částech setkáváme pravidelně s tím, čemu se říká „sociálně-patologické jevy“. Mohou to být uživatelé návykových látek povalující se na ulici, bezdomovci stanující v blízkém lesíku, ale klidně i naši sousedé, kteří mají aktuálně těžší časy a spadají tak do kategorie osob ohrožených sociálním vyloučením… Je velmi jednoduché tvrdit, že se o všechny tyto skupiny má postarat stát a magistrát a že místní radnice s tím nemůže nic dělat… Myslíme si, že i Praha 5 má možnost tyto jevy řešit, popřípadě zmírňovat jejich dopady. K tomu je ale zapotřebí neřešit pouze, ŽE existují, ale zajímat se o to, PROČ existují. Jinými slovy – dostat se do situace, kdy jediné, co mi zbývá, je posílat policisty ve zvýšeném počtu do ulic, je prostě špatně.

Pokud se zamyslíme nad konkrétní situací v lokalitě „U Zvonu“, pak je dobré si zkusit představit místo samotné, bez lidí. Jak lokalita vypadá, jak často se v posledních letech pořádně uklidila, kdy naposled došlo ke kultivaci veřejného prostoru… Možná zjistíme, že se k této části města radnice chovala stejně, jako se k ní chovají lidé, které tolik kritizuje – bylo jí úplně jedno, jak to tam vypadá. A přitom zkušenosti ze zahraničí i z jiných našich měst (nebo městských částí) jasně ukazují, že vyšší kvalita veřejného prostoru zlepšuje život místních obyvatel a kultivuje i případné návštěvníky. A pokud na tutéž lokalitu nahlédneme jako na jakousi komunitu, která zahrnuje všechny lidi, kteří se tam pohybují, pak je jistě třeba věnovat se všem, nejen těm „problémovým“. Radnice by měla investovat do komunitních pracovníků, kteří se budou v dané lokalitě orientovat a kteří budou na jedné straně naslouchat potřebám obyvatel a na straně druhé budou korigovat případné nežádoucí chování jakýchkoliv osob. Na základě jejich poznatků pak může radnice sestavit to, co každá taková lokalita potřebuje – PLÁN.

Přesně to chceme přinést jako Praha 5 Sobě svým sousedům – nefňukat a nestěžovat si na zlý magistrát a stát, ale postavit se problémům čelem a sestavit plán konkrétních krátkodobých i dlouhodobých řešení, která budou vycházet z potřeb obyvatel, budou založena na zkušenostech odborníků a budou inspirována dobrou praxí z míst, kde již podobné problémy řešili a vyřešili.